|
|
Rizikové chování lidí užívajících drogy injekčně po léčbě virové hepatitidy typu C
Sedláková, Tereza ; Mravčík, Viktor (vedoucí práce) ; Janíková, Barbara (oponent)
Východiska: Lidé užívající drogy injekčně (PWID) představují v ČR 75-100 % nově diagnostikovaných případů virové hepatitidy typu C (VHC). V současné době je k dispozici snadno dostupná léčba přímo působícími antivirotiky bez výrazných nežádoucích vedlejších účinků, která je plně hrazena pojišťovnou. Existuje však riziko reinfekce a pojišťovny ne vždy další léčbu bez problémů uhradí. Cíl: Cílem této práce je podrobné zmapování a popis vývoje rizikového chování u klientů nízkoprahových HR programů organizací SEMIRAMIS a Laxus (dále jen LSA partners), kteří absolvovali léčbu hepatitidy C. Výzkum se zaměřuje na okolnosti léčby, zejména na překážky a podporu při vstupu a samotný průběh léčby. Dílčím cíli jsou: zmapování socioekonomické situace klientů, uživatelských vzorců a navázání na další služby. Dále pak odhalení případných souvislostí mezi těmito faktory a změnami v rizikového chování. Metody: Výzkum proběhl metodou dotazníkové průřezové studie. Výzkumný soubor tvořilo 32 klientů nízkoprahových programů LSA partners, kteří absolvovali alespoň jednu léčbu VHC. Rizikové chování bylo sledováno v následujících doménách: a) injekční užívání jako takové, b) nechráněný pohlavní styk, c) sdílení injekčních stříkaček (IS), d) sdílení parafernálií k injekční aplikaci, e) sdílení hygienických potřeb, kde...
|
|
|
Porovnání konfirmačního ELISA a recomLine testu pro stanovení hepatitidy C
BAČKOVÁ, Marcela
Má bakalářská práce se zabývá onemocněním hepatitidy C a jeho laboratorní diagnostikou, zejména potom konfirmačními testy. Teoretická část se zaměřuje na nemoc obecně, popisuje virus hepatitidy C, který nemoc způsobuje. Dále rozebírá akutní a chronickou fázi, přenos viru a možnosti léčby. V praktické části popisuji vyšetření screeningových protilátek anti-HCV a jak se postupuje v případě nálezu. Hlavním úkolem mé praktické části je porovnání dvou konfirmačních testů - ELISA a imunoblotu recomLine. Na konci práce oba testy hodnotím a porovnávám konečné výsledky.
|
|
|
Úspěšnost a adherence v léčbě chronické hepatitidy C přímo působícími antivirotiky u uživatelů drog
Jandová, Zuzana ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Věchetová, Sonja (oponent) ; Fraňková, Soňa (oponent)
Východiska: Hlavní cestou přenosu infekce VHC je přenos krví, injekční uživatelé drog (IVDU) tvoří přibližně 75-100 % nově diagnostikovaných případů HCV. K IVDU je tradičně přistupováno jako k obtížně léčitelným, s nízkým stupněm adherence k léčbě, což představuje i v současnosti bariéru v dostupnosti léčby přímo působícími antivirotiky (DAA). Cíl: Cílem práce je zhodnotit účinnost protivirové léčby chronické hepatitidy C pomocí DAA a adherenci k léčbě u pacientů s anamnézou nitrožilního užívání drog v porovnání s běžnou populací a doložit, že účinnost léčby ve skupině IVDU je vysoká a finanční prostředky jsou tak vynaloženy efektivně. Metody: Do studie byli zařazení všichni po sobě jdoucí pacienti, kteří zahájili protivirovou léčbu chronické hepatitidy C DAA v ambulanci Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze v období od 1. ledna 2017 do 6. srpna 2018 a byli pacienti rozdělení do 2 skupin: skupina nitrožilních uživatelů drog (IVDU, N = 101): pacienti s anamnézou IVDU a Kontrolní skupina (N = 177): pacienti bez anamnézy IVDU. Pacientská data byla získána z ambulantních záznamů v průběhu léčby a sledování po ní. Výsledky: SVR12 dosáhlo 98 % pacientů ze skupiny IVDU, 98 % ve skupině kontrolní. Dva pacienti ve skupině IVDU, kteří byli vyhodnoceni, že...
|
|
|
Psychosociální problémy u pacientů s chronickou hepatitidou C a toxikomanií v minulosti
JAROŠOVÁ, Eva
Tato diplomová práce se zabývá psychosociálními problémy, které doprovázejí nemocné léčených pro chronickou hepatitidu C. Cílem práce, bylo zmapovat problémy vzniklé během této léčby, rozčlenit je na bio, psycho, sociální, vedoucí ke změně kvality života. Nemoc je také posuzována v souvislosti s rizikovým chováním - toxikomanií v minulosti. Práce by měla ukázat, jak se jednotlivé složky multidisciplinárního týmu podílejí na intervenci při terapii. V první části práce, za pomoci odborné literatury, popisuji teoretickou problematiku hepatitidy C, jako důsledek intravenózní drogové závislosti, zabývám se kvalitou života, multidisciplinárním týmem a psychosociální péčí. V empirické části, jsem zvolila kvalitativní výzkum metodou dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor, tvořilo osm klientů infekčního oddělení, léčených pro chronickou hepatitidu C nebo těsně po ní. Analýza dat byla vyhodnocena metodou kategorizace dat. Z výsledků vyplynul velice náročný průběh léčby, a to hlavně po fyzické stránce, s významným dopadem na psychické i sociální fungování. Důvod, proč klienti sáhli k návykovým látkám, byl různý, od mladické zvědavosti, až jako důsledek traumatu po sexuálním zneužití v dětském věku, či odchodu z ústavního pobytu Dětského domova, bez náležité sociální připravenosti a pomoci. Ze složek multidisciplinárního týmu nejvíce intervenovalo zdravotnictví, psychiatrie, psychologie psychoterapie, OSSZ, Úřad práce. Tato práce identifikuje problematiku, o které se moc nehovoří. Ukázala nám, že nejen závislost na návykových látkách je pro jedince nebezpečná, ale i po léčbě závislosti nekončí zdravotní problémy a pro jejich eliminaci klienti musí podstoupit dosti náročnou léčbu. Celospolečensky je však žádoucí, aby se co nejvíce těchto klientů léčilo s pozitivním výsledkem, i když čerpají nemalé prostředky ze všeobecného zdravotního pojištění. Výsledky by mohly posloužit jako materiály pro prevenci před sociálně-patologickými jevy k osvětové činnosti ve školách, či institucím, které poskytují pomoc uživatelům návykových látek, např. v K centrech.
|
|
| |
|
|
Diagnostika viru hepatitidy C pomocí molekulárně biologických metod
JAKUBCOVÁ, Markéta
Hepatitida C je zánět jater vyvolaný infekcí stejnojmenným virem, který ve 25% případů končí hepatocelulárním karcinomem. V současnosti se rozeznává na 6 různých genotypů s nejméně 50 odlišnými subtypy (3). Virus hepatitidy C rychle podléhá mutacím, výsledkem je, že každý infikovaný jedinec obsahuje směs lehce odlišných variant viru. Unikají kontrole imunitního systému hostitele a z tohoto důvodu často přechází do chronicity. Kvalitativní průkaz je důležitý při zjištění přítomnosti viru, stanovení kvantity viru HCV je důležité při zahájení léčby a hlavně sledování účinnosti léčby (20). Nejčastěji vyšetřujeme krevní sérum nebo plazmu, HCV virus lze diagnostikovat přímo nebo nepřímo. Průkaz anti-HCV protilátek (nepřímý průkaz) metodou Elisa se rutinně provádí ve většině laboratoří a je to základní screening. Detekovatelné anti-HCV protilátky vznikají tři týdny až tři měsíce po primoinfekci (u každého jednotlivce je protilátková odpověď různá), test bývá v časných fázích infekce negativní (21). K průkazu viru se používají mimo jiných i molekulárně biologické metody PCR ? polymerázová řetězová reakce. Pro detekci pomocí PCR je v první fázi třeba vyizolovat virovou RNA (ribonukleovou kyselinu) z biologického materiálu. Viry RNA lze izolovat izolačními přístroji (tzv. izolátory) nebo manuálně s pomocí izolačních kitů (1). Výsledkem může být různý stupeň výtěžnosti a čistoty RNA. Ve své práci jsem používala pouze ruční kolonkovou izolaci. Po získání virové RNA následuje kvalitativní průkaz. Byla použita in house metoda - pomocí RT PCR (PCR s reverzní transkripcí) a následnou PCR se amplifikují specifické úseky virové RNA, které jsou vizualizované gelovou elektroforézou, s použitím ethidium bromidu. Používá se dvoukroková PCR. V prvním kole reakce probíhá reverzní transkripce 30 minut při 50°C, za přítomnosti RNase inhibitoru a enzymu reverzní transkriptázy dojde k přepisu RNA na cDNA, následně k namnožení úseku se specifickými primery. Toto vše je součástí jedné PCR reakce, která probíhá v přístroji tzv. termocycler za přítomnosti specifických primerů, vody, pufru, nukleotidů a specifického enzymu. Pro druhé kolo PCR Nested (zahnízděná PCR) se používají další dvě jiné specifické sekvence primerů, tato PCR se používá pro zvýšení citlivosti a specificity metody. Produkty PCR jsou vizualizované na agarózovém gelu s použitím interkalačního činidla (nejčastěji ethidium bromid) (3). Kvantitativní průkaz pro zjištění hladiny virémie se provádí pomocí real time PCR. Detekce probíhá v reálném čase pomocí fluorescenčních barviv. Barviva jsou zpravidla vázaná na oligonukleotidové sondy, které se specificky vážou na PCR amplifikát. Detekce intenzity fluorescence v průběhu PCR v reálném čase umožňuje průkaz a kvantifikaci produktů. Zároveň je systém schopen identifikovat potenciální PCR inhibici přítomností interní kontroly. Pro kvantifikaci se dodávají externí pozitivní kontroly, s jejichž pomocí lze určit množství viru ve vzorku. Po přidání standard o známé koncentraci do reakce vznikne kalibrační křivka, podle níž lze kvantifikovat vyšetřované vzorky (19). Ve své práci jsem porovnávala 2 izolační soupravy: a) High Pure Viral RNA Kit (Roche) - kit určený k izolaci RNA viru z biologického materiálu (sérum, plazma). V první fázi dochází k lýze biologického materiálu, uchycení RNA na kolonce s membránou, několikanásobné promytí a poté k eluci RNA do vody ? k použití pro real time ? PCR (8). b) QIAamp Viral RNA mini Kit (Qiagen) ? kit je určený k izolaci virové RNA z lidské plazmy nebo séra. Nejprve dochází k lýze biologického materiálu, uchycení RNA na kolonce s membránou, promytí a eluci RNA do vody - k použití pro real time ? PCR (13). Pro zjištění rozdílů v izolaci byly použity vzorky, které byly kvantifikovány pomocí real time PCR. Prokázal se rozdíl ve výtěžcích RNA mezi výše uvedenými soupravami. Vzorky izolované soupravou QIAamp Viral RNA Kit (Qiagen) vykazovaly po kvantifikaci vyšší hodnoty naměřené virové RNA.
|
|
|
Informovanost intravenózních uživatelů drog v Pardubickém kraji o virových hepatitidách B, C, D a jejich možné cesty přenosu
TICHÁ, Žaneta
Tato práce se zabývá poznatky týkajícími se virových hepatitid B, C a D s ohledem na intravenózní aplikaci drog. Virové hepatitidy představují jeden z velkých zdravotnických problémů celého světa. Hepatitida B, C a D spadá mezi nejzávažnější infekční onemocnění přenášené krví a pohlavním stykem. Nejsou to však jen tyto dvě možné cesty přenosu, u virových hepatitid existuje i riziko, že se nakazíme ne vždy vlastní vinou. Všichni jsme tomuto riziku vystaveni, a proto je důležité informovat a zvýšit povědomí o virových hepatitidách nejen mezi intravenózními uživateli drog, ale i v běžné populaci. Po celém světě se počet nemocných virovou hepatitidou B odhaduje asi na 2 miliardy, u virové hepatitidy C je odhadem více než 180 milionů nakažených lidí a počet infikovaných lidí virovou hepatitidou D se odhaduje na 15 miliónů. Virové hepatitidy mohou vyvolat akutní onemocnění. Musíme počítat i s asymptomatickou formou této nemoci. Sám infikovaný o svém onemocnění nemusí dlouho vědět, proto jsou všechna čísla jen odhady. Teoretická část práce se zabývá současným stavem ? v první části je vymezen pojem intravenózní uživatel drog a jsou tu vypsána nejdůležitější rizika tohoto způsobu aplikace drogy. Další část je rozdělena do pěti podkapitol, v prvních třech podkapitolách jsou popsány virové hepatitidy B, C a D. Tyto podkapitoly popisují výskyt, zdroj nákazy, způsoby přenosu a příznaky jednotlivých onemocnění. Předposlední podkapitola popisuje prevenci virových hepatitid a v poslední podkapitole je uvedena léčba virových hepatitid. Praktická část zahrnuje výzkum. Výzkumný soubor tvořili intravenózní uživatelé drog využívající Kontaktní centrum Laxus o. s. v Pardubicích a terénní program v Pardubickém kraji. K tomuto výzkumu jsem zvolila metodu dotazování, techniku dotazníku. Výsledná data byla zpracována a následně umístěna do grafů a tabulek. Výsledky byly hodnoceny a porovnávány v rámci diskuze. V rámci výzkumu byly zvoleny dva cíle a šest hypotéz.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.